Jiří Wolker (1900-1924)
– pocházel z měšťanské rodiny z Prostějova
– studoval gymnázium, pak práva v Praze
– onemocněl tuberkulózou a předčasně umírá (24 let)
– poezie:
-Host do domu
– projevil se vliv vitalismu
– pohled očima dítěte – obdivuje obyčejné věci, polidšťuje je, hovoří s nimi
– básně: Poštovní schránka, Věci, Pokora, Kamna
-Svatý Kopeček
– poutní místo – inspirován vzpomínkami na prázdniny, které trávil s rodiči na Svatém Kopečku u Olomouce
– poprvé se objevují náznaky vážnějšího pohledu na život (díky kamarádům z dělnických rodin si uvědomuje, že na světě existuje také bída)
– přechod k proletářské poezii
– samostatná polytematická skladba (podobně jako Apollinairovo Pásmo)
-Těžká hodina
– proletářská poezie
– „Těžká hodina“ – chlapecké srdce se mění v srdce muže (ruce a mozoly, statečnost)
o „Dnes je má těžká hodina. Chlapecké srdce mně zemřelo a sám v rakvi je vynáším.“
– končí bezstarostnost a začíná si uvědomovat problémy světa
– některé básně psány formou balad (na rozdíl od Nerudy a Bezruče sociální problémy pouze neformuluje, ale přímo vyzývá dělníky k boji za lepší život), W. = zakladatel moderní sociální balady
– Balada o snu
o Příběh mladého dělníka, který v noci sní o spravedlivé společnosti a o dostatku pro všechny lidi, po probuzení však vidí jen bídu, jeho dívka mu vypráví, že ji také trápil sen o tom, že má svého milého a snu se zbavila teprve, když si chlapce opravdu našla, radí mu vlastně, že sen ho přestane trápit teprve tehdy, když ho uskuteční.
– je to přímá výzva dělníkům, aby bojovali za lepší svět
– Balada o nenarozeném dítěti
– Balada o očích topičových
o Příběh dělníka z elektrárny, který při práci s otevřeným ohněm u pece ztratil zrak, ale nelituje se a uvědomuje si, že díky své práci umožnil vidět dalším lidem.
„Dělník je smrtelný, práce je živá.“
– U rentgenu
o Báseň dokazuje ho obdiv k technice a projevuje se tam jeho vlastní zkušenost získaná jeho tuberkulózou. Prohlídka dělníka, v němž lékař pomocí rentgenu odhaluje spoustu nemocí a nejvážnější je objevení nenávisti ke společnosti, která jeho situaci zavinila.
Umírající
– reaguje na svou vlastní nemoc