Exilová tvorba

4. Jan Amos Komenský (28.3.1592- 1670)
• nejvýznamnější osobnost staročeského písemnictví
– zdroje tvorby:
• barokní, navazuje na tradici humanismu, vrcholní představitel, renesanční přístup, životní zkušenosti
• barokní znaky – princip kontrastu v Labyrintu světa
• humanistické znaky – zaměřuje se na vzdělání, před Bílou horou psal v Čechách česky.
– životopis:
• narodil se Nivnici u Uherského Brodu, pravděpodobně z měšťanského rodu, osiřel, do školy až v 16, jako představitel Jednoty Bratrské studoval na protestantské vysoké škole v Německu, pak se učil v Přerově
• 1616 vysvěcen na kněze, od 1618 ve Fulneku, po B.H. se skrýval, 1622 mor – opět sám, 1624 se žení, 1627 emigroval l do Lešna (Polsko) a stal se biskupem, zde se také usadil, cestoval do Anglie, Švédska – byl zván, aby šířil svou politiku školství
• po r. 1648 se nemohl vrátit, v Polsku vyhořel, odjel do Amsterdamu, r. 1670 pohřben v Naardenu
– přístup k pedagogice:
• středem systému: žák (dítě) – dříve se s dětmi zacházelo jako s dospělými (tělesné tresty)
• dítě má jinou mentalitu
• východisko vzdělání: dítě rovnocenný partner svému vychovateli, učitel ve spolupráci s žákem dospívá k výsledkům
• učení se porozuměním
• chce stejné možnosti vzdělání pro všechny
• jeho pedagogické a didaktické ovlivňují školství celého světa dodnes
• rozdělil vzdělání do stupňů : mateřská škola (učí matka), 1. stupeň ZŠ, 2. stupeň ZŠ, střední škola, univerzita (vysoká škola), dvouletá cest po světě