1. fáze – obranná- od 70. let 18.st. do poč. 19. st.

cíl:
– čelit germanizaci, zachránit a obnovit český jazyk
– zájem o českou kulturu a dějiny

Jazykověda:
– vydána Balbínova Obrana jazyka slovanského, zvláště českého z roku 1775 a Obrana jazyka od Karla Ignáce Tháma
– nejvýznamnější osobnost Josef Dobrovský

Josef Dobrovský (1753 – 1829)
– kněžské povolání nevykonával, stal se vychovatelem v rodině hraběte Nostice
– studijní cesty: Rusko, Švédsko
– skeptický pohled na možnosti česky psané literatury
– nedával se unášet vlasteneckými vášněmi
– nevěřil v použití češtiny jako jazyka vědy a umění
– usiloval o ustálení rozkolísané jazykové normy
– kritický duch (jeho postoj k RKZ: Rukopis zelenohorský – vyvolal ostrou kritiku Josefa Dobrovského, že nejsou pravé („podvržená mazanice…zřejmý podvod od ničemy, který chtěl mít své lehkověrné krajany za blázny“)
– z oboru jazykovědy:
-Podrobná mluvnice češtiny – 1. vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible (v němčině)

– z oboru slovníkářství:
-Německo – český slovník – 2 dílný

– z oboru literární historie:
-Dějiny české řeči a literatury – německy psané dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury

– základy slavistiky ( vědy o slovanských národech ):
-Základ jazyka staroslověnského – 1. vědecká mluvnice staroslověnštiny, jazyka našich prvních literárních památek