Surrealistická skupina

Surrealistická skupina
vznik 1934 manifestem od Teigeho a Nezvala ( veřejně oznámili surrealismus ), signátoři: Biebl, Štýrský, Toyen, Nezval, ke konci 30. let konflikty kvůli politickým názorům, 1938 Nezval x zbytku, zastával se dění u nás i v SSSR ( Stalin ), březen 1938 konec skupiny, tvorba pokračovala malíři Kolářem a Medkem
díla
V.Nezval – „Praha s prsty deště“, „Žena v množném čísle“, „Absolutní hrobař“ ( experiment s jazykem, fantazie, volnost, prolínání metod, bezčas )
– reflexivní a meditativní lyrika
Hora, Halas, Holan
– poezie duchovní a křesťanské orientace
Hrubín, Reynek, Zahradníček, Rotrekl
– poezie psaná v době války
Orten

– proti válečná poezie
na konci 30. let pod ohlasem španělské občanské války, pod vlivem Mnichova 1938 v důsledku ohrožení domova dochází ke sjednocení básníků, kteří píší „poezii domova a rodné země“
díla
J.Seifert – „Zhasněte světla“, „Vějíř B. Němcové“ V.Holan – „Září 1938“, „Odpověď Francii“ F.Halas – „Naše paní B. Němcová“, „Torzo naděje“ V.Nezval – „5 minut za městem“ J.Orten

Jaroslav SEIFERT
nositel Nobelovi ceny za lit.( 1984 ), pestrý život, narodil se v chudé rodině, gymnázium nedodělal, stal se novinářem, člen Devětsilu, vstoupil do KSČ z které pak vystoupil, měl zákaz publikovat – poezie nebyla v souladu s kom.myšlenkami, v r. 1977 podepsal Chartu 77,
tvorba – poslední příslušník Wolkerovsko-Nezvalovské generace ( básníci, nastupující ve 20. letech 20. století )
1. období:
proletářská poezie:
MĚSTO V SLZÁCH – představy o světu bez násilí a bez bídy, touha léčit, potěšit, soucit s utlačovanými, revoluce – dominantní motiv, naivní představy – bez krve, město – symbol utrpení SAMÁ LÁSKA – vidiny lidského štěstí, opojení krásou velkoměstské civilizace, cirkusovým prostředím, první rysy poetismu
poetismus:
NA VLNÁCH TSF – opěvování exotiky a moderní civilizace, slovní hříčky, anekdoty, rébusy SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, POŠTOVNÍ HOLUB – radost ze života, poetizace všedních věcí, neproblematičnost k vidění světa, hledání jistot
2. období:
30. – 60. léta:
je ve znamení čisté lyriky psané v tradičním rýmovaném stylu, témata: milostná poezie, láska k domovu, stesk po dětství, vztah k rodnému městu – Praze
30. léta:
JABLO Z KLÍNA, RUCE VENUŠINY, JARO SBOHEM, melancholie a občasná rezignace vzpomínky na
dětství, milostná okouzlení a opěvování české přírody