o Národní humanismus užívající češtinu:

 Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520) přeložil z latiny „Knihy o napravení padlého“ od řeckého spisovatele Jana Zlatoústého
 Jan Blahoslav (1523 – 1571) vyučoval na bratrských školách; „Gramatika česká“; „Filipika proti Misomusům“ – bojová řeč proti odpůrcům vyššího vzdělání; přeložil z řečtiny Nový zákon, později součást Kralické bible à Jednota Bratrská opatřila překlad celé bible, která vycházela v Kralicích 1579 – 1593
 Václav Hájek z Libočan – „Kronika česká“ – protihusitská, nevěrohodná
 Václav Šašek z Bířkova – „Cesta pana Lva z Rožmitálu“ – putování na pomoc proti papeži; „Historie o bratru Janu Palečkovi“ – 12 příběhů o šaškovi Jiřího z Poděbrad
B: Homonyma, Synonyma, Antonyma
– Homonyma = stejně znějící, ale různý význam
– Synonyma = stejný, podobný význam
– Antonyma = slova opačného významu

5. Barokní umění a česká literatura v době pobělohorské
= Charakteristika doby v Evropě i u nás: Evropa zmítána třicetiletou válkou, je upevněna moc katolické církve. U nás je pobělohorská doba=doba temna (posílení habsburské moci, útlak českého národa), společensko-kulturního úpadku, vzdělanci v emigraci, doma chybí nejen tvůrci literatury, ale i čtenáři. Barokní myšlení a jeho odraz v umění: člověk přestává věřit rozumu, pravda je mu zjevena, naturalistická konkrétnost, smysl pro dramatičnost, nedokonalost lidská proti božské, odvrat od přírody k bohu, člověk bezmocný proti osudu; architektura (kopule, oblouky, mramor); malířství (stíny, barevnost).