Přezdívka Otec Goriot tak nabývá nejen výsměšný, …

Přezdívka Otec Goriot tak nabývá nejen výsměšný, iro-nický, ale zejména zoufale tragický rozměr, dokonale vystihující smysl jeho snažení… Druhá dějová linie pak sleduje příběh dalšího obyvatele příměstského penziónu, studenta práv, Evžena Rastignaca, který jediný dokáže s panem Goriotem navázat lidský kontakt a postupně odhalit i smutné tajemství jeho dámských návštěv, a tím i života samého. Zprvu je pobouřen Goriotovým osudem, zhnusen chováním jeho dcer, ale postupně se i on stává otrlým studentem reálného života, neboť dospívá k závěru, že talent, nadání, píle, ctižádost jsou člověku k niče-mu, pokud nejsou podepřeny a podpořeny společným jmenovatelem, a tím může být jedině bohatství a majetek. Evžen Rastignac tedy postupně podřídí tomuto cíli veškerý svůj život a snažení, odhazuje jakékoliv morální zá-brany a stává se programově cynickým jedincem jdoucím bezohledně za svojí kariérou. Jeho život je sice ještě vystaven několika morálním zkouškám a otřesům, ale on v nich bezskrupulózně obstojí,takže mu nic nebrání v tom, aby se po smrti Otce Goriota stal dokonce milencem jedné z jeho dcer, neboť její manžel bankéř mu přece může výrazně pomoci v dalším společenském postupu…
Gustav Flaubert (1821-1880): další z výrazných představitelů kritického realismu ve francouzské literatuře: pochází z dobře situovaných středních vrstev, ze zdravotních důvodů nedokončil studia práv na pařížské univerzitě; v roce 1857 způsobil velký rozruch a skandál, neboť chystaný a časopisecky uveřejňovaný
román: Paní Bovaryová se stal předmětem soudního líčení a sporu pro ohrožování veřejné mravnosti, zlehčování instituce manželství, lascivního líčení milostných dobrodružství hlavní hrdinky a znevažování náboženství; obžaloba byla nakonec stažena, ale dílo mohlo vyjít jen s cenzurními úpravami a zásahy.