4. téma psychologické prózy
– Řezáč, Klíma, Veiner
5. katolická próza
– dnes neznámé a opomíjené, vytvořili cenné dílo
– Vladislav Durych, Jan Čep, Jakub Deml, František Křelina
18. Satira, humor, kritika v české literatuře
komično
satira: je označení pro umělecký, zejména literární žánr, využívající komičnosti, výsměchu, karikatury a ironie ke kritice nedostatků a záporných jevů. Využívá se zejména v aforismech, parodiích, komediích a fraškách.
Ironie: je hlavně humoristickou formou, spočívá ve vyslovení opaku toho, co chceme vyjádřit, používá se k zesměšnění nebo kritice, je to způsob výsměchu, nutí čtenáře přemýšlet a zaujímat stanovisko (například ve sporu)
Sarkasmus: kousavý, jízlivý, trpký vtip nebo výsměch
Kritika: v NO: Josef Dobrovský, za zakladatele považován K.H.Borovský,
Josef Jungmann, Josef Kajetán Tyl, Karel Sabina, Vítězslav Hálek, Jan Neruda, Eliška Krásnohorská
