Realismus ve světové literatuře, Naturalismus
Charakteristika doby vzniku realismu
V 19. stol. prožívala Evropa velký rozmach přírodních a technických věd. V průmyslu a ve výrobě dochází k okamžitému využití vynálezů a vědeckých výzkumů. Doprovodným jevem je rozmach společenských věd, jako byl pozitivizmus (jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností) a sociologie (věda o společnosti). V této době přichází Charles Darwin se svou evoluční teorií o vývoji rostlinných a živočišných druhů.
Protiklady ve společnosti se často vyhrocují v revoluce (1830 ve Francii, 1848 u nás). Realismus se vyskytuje ve všech evropských kulturách. Je přírodním jevem romantismu, jeho prvky najdeme i ve starší literatuře.
Realistické prvky v realismu
Události:
– konec 18. stol. – Velká francouzská buržoazní revoluce
– přelom 18. – 19. stol. Napoleonské války –tyto události otřásly feudálními
monarchiemi celé Evropy
– 1. pol. 19. stol. – u některých autorů přechod od romantismu k realismu
– 2. pol. 19. stol. – převládající umělecký směr (literatura, malířství, sochařství, hudba)
Znaky realismu:
– realisté přistupují ke skutečnosti objektivně, snaží se o její pravdivý obraz.
– realismus vyžaduje přesné a všestranné studium společnosti.
– zobrazují člověka ve vývoji. Jeho charakter je často ovlivňován dědičností,
ale jsou tu i jiné skutečnosti, které jeho vývoj provázejí.
– realista si místo individuálních zvláštností všímá toho, co je typické pro většinu lidí.
– literární útvar-román: vyznačuje se přesnou kompozicí a jazykem.
– pozornost je věnována typickému jednotlivci
– autor se neúčastní
– osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
– osudy postav jsou dobově podmíněny
– prolínání s romantismem
– na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
Kritický realismus usiluje o:
– umělecké poznání objektivní skutečnosti, pravdivé zobrazení jejich
příznačných = typických rysů a kritické zobrazení
– hrdinou realist. děl se stává člověk – představitel určitého lidského
kolektivu – realistický typ
– hrdina žije uprostřed společnosti, je jí ovlivňován v průběhu děje se mění vyvíjí
objektivita zobrazení – autor není v díle přítomen svůj postoj vyjadřuje
výběrem postav, charakterů, faktů
– demokratismus – společnost je zachycena v celé šíři od králů, šlechty,
zbohatlíků po život nejchudších lidí