Realismus ve světové literatuře, Naturalismus
Charakteristika doby vzniku realismu
V 19. stol. prožívala Evropa velký rozmach přírodních a technických věd. V průmyslu a ve výrobě dochází k okamžitému využití vynálezů a vědeckých výzkumů. Doprovodným jevem je rozmach společenských věd, jako byl pozitivizmus (jen to je skutečné, co lze dokázat smysly a zkušeností) a sociologie (věda o společnosti).  V této době přichází Charles Darwin se svou evoluční teorií o vývoji rostlinných a živočišných druhů.
Protiklady ve společnosti se často vyhrocují v revoluce (1830 ve Francii, 1848 u nás). Realismus se vyskytuje ve všech evropských kulturách. Je přírodním jevem romantismu, jeho prvky najdeme i ve starší literatuře.
Realistické prvky v realismu
Události:
–          konec 18. stol. – Velká francouzská buržoazní revoluce
–          přelom 18. – 19. stol. Napoleonské války –tyto události otřásly feudálními
      monarchiemi celé Evropy
–     1. pol. 19. stol. – u některých autorů přechod od romantismu k realismu
–     2. pol. 19. stol. – převládající umělecký směr (literatura, malířství, sochařství, hudba)
Znaky realismu:
–      realisté přistupují ke skutečnosti objektivně, snaží se o její pravdivý obraz.
–      realismus vyžaduje přesné a všestranné studium společnosti.
–          zobrazují člověka ve vývoji. Jeho charakter je často ovlivňován dědičností,
       ale jsou tu i jiné skutečnosti, které jeho vývoj provázejí.
–      realista si místo individuálních zvláštností všímá toho, co je typické pro většinu lidí.
–      literární útvar-román: vyznačuje se přesnou kompozicí a jazykem.
–      pozornost je věnována typickému jednotlivci
–      autor se neúčastní
–      osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
–      osudy postav jsou dobově podmíněny
–      prolínání s romantismem
–      na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
Kritický realismus usiluje o:
–          umělecké poznání objektivní skutečnosti, pravdivé zobrazení jejich
       příznačných = typických rysů a kritické zobrazení
–          hrdinou realist. děl se stává člověk – představitel určitého lidského
       kolektivu – realistický typ
–     hrdina žije uprostřed společnosti, je jí ovlivňován v průběhu děje se mění vyvíjí
      objektivita zobrazení – autor není v díle přítomen svůj postoj vyjadřuje
      výběrem postav, charakterů, faktů
–          demokratismus – společnost je zachycena v celé šíři od králů, šlechty,
      zbohatlíků po život nejchudších lidí





