Římská literatura
latinská, většinou nepůvodní (vliv řecké literatury)
dělí se na období – archaické
– zlatý věk
– stříbrný věk
– období úpadku
a) období archaické – 3. st. př. n. l.
komedie
Titus Maccius Plautus
vliv Menandra; čerpá ze života obyčejných lidí (otroci, vojáci, milenci)
Komedie o hrnci (o lakomci – vliv na Moličra)
Pseudolus (o prohnaném otroku)
b) vrcholné období – zlatý věk 1. st. př. n. l. – poč. n. l.
řečnictví
Marcus Tullius Cicero
(období občanských válek – politické řeči, dopisy); vzor klasické latiny
paměti (memoáry)
Gaius Julius Caesar– Zápisky o válce galské
lyrika
Gaius Valerius Catullus – milostná poezie věnovaná Lesbii
Autoři z doby Oktaviana Augusta:
Publius Vergilius Maro
Zpěvy pastýřské(Bukolika)
Zpěvy rolnické (Georgika)
z vesnic. prostředí, obdiv a láska k venkovu, rodné zemi
epos Aeneis – na oslavu Augustova rodu
trojský hrdina Aeneus po dobytí Tróje a po dlouhém bloudění přistál v Itálii = praotec Augustova rodu
Quintus Horatius Flaccus
satira, písně, lyrika
Publius Ovidius Naso
– milostné poezie, např.
K Plautově Pseudulus: Je sluhou (otrokem) mladíka Kallidóra. Ten se zamiluje do dívky, která je v moci kuplíře. Ten ji prodal vojákovi. Část ceny již byla zaplacena a kuplíř čeká na zbytek. Kallidóros je nešťasten. Mazaný Pseudolus podvede vojákovi posly a nakonec napálí i kuplíře. Dívka je osvobozena a důvtip otroka vítězí nad vyděračstvím a lakomstvím. Nakonec Pseudolus získá i peníze, které vyhraje v sázce s lakomým starcem, Kallidórovým otcem. Půvab komedie je především v tom, že na začátku Pseudolus své protivníky varuje před svými úmysly.