Karel Poláček (1892 – 1944)

Karel Poláček (1892 – 1944)
novinář, redaktor Lidových novin přispíval tam především soudničkami i sloupky, zemřel v koncentračním táboře Osvětim.
Lyrický humorný příběh Bylo nás pět (vydáno po smrti 1946, vznikl před transportem do koncentračního tábora)
Pětičlenná parta rychnovských kluků, vypravěč syn obchodníka Petr Bajza, Bejval Antonín, Čeněk Jirsák, Éda Kemlink, a Zilvar z chudobince, to jsou hrdinové vyprávění. Autor vzpomíná na dětství, vystihuje dětské uvažování, jednání a hodnocení, kritika dospělích, mistrná práce z jazykem.
další díla: Hostinec U kamenného stolu, Dům na předměst – satira na maloměsto, kniha – Život ve filmu, Židovské anekdoty

Eduard Bass, vl. jm. E. Schmidt, (1888 – 1946)
český prozaik a novinář. Autor šansonů, kupletů a skečů; působil jako zpěvák, recitátor, konferenciér a později i ředitel v pražských kabaretech Červená sedma, Rokoko. Vydával kabaretní texty v edici Syrinx a satirický časopis Šibeničky. V letech 1921 – 42 fejetonista, reportér (Potulky pražského reportéra, Holandský deníček, Divoký život Alexandra Staviského), soudničkář, divadelní kritik. Autor tzv. rozhlásků, od roku 1933 též šéfredaktor Lidových novin. Patří k předním humoristickým spisovatelům 20. stol.
próza pro děti Klapzubova jedenáctka: Příběh vypráví o fotbalovém mužstvu synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě poctivostí, soudržností a chytrostí.

Zdeněk Jirotka
román Saturnin

Josef Kainar (1917 – 1971)
básník, dramatik, textař i komponista, autor kreslených vtipů, fotograf, člen Skupiny 42
narozen v Přerově v rodině železničáře, za okupace se sblížil s členy Skupiny 42 a byl jejím významným představitelem; překládal Majakovského a Rilkeho
po osvobození pracoval jako dramaturg a redaktor brněnské Rovnosti, přátelil se s brněnskými básníky (Ludvík Kundera, Mikulášek, Blatný)
po Halasově smrti ztrácí kontakt se Skupinou 42, od r. 1957 vydává řadu knih pro děti, publikuje v Hostu do domu a v Literárních novinách
na konci 60. let píše texty pro bluesovou skupinu Framus Five a Flamingo (Michal Prokop)
Třetí období Kainarovy tvorby začíná po XX. sjezdu KSSS v r. 1956, vrací se k poetice svých raných sbírek, a to ve sbírce Člověka hořce mám rád (1956): vidí člověka nedokonalého, proto je jeho láska hořká. Např. v básni Je to poukazuje symbolickou hromadou neuklizeného smetí na nedostatky našeho života.