24. VĚDECKOFANTASTICKÁ LITERATURA
Science fiction , sci-fi, česky nejčastěji vědeckofantastická literatura. Tato literatura je založena na znalostech soudobé vědy a techniky a na předpovědích o jejich vývoji v budoucnosti. Někdy je děj projektován do budoucnosti nebo mimo sféru současného světa (planety, hlubiny země nebo moře). Autoři se pokoušejí odhadovat, jaký bude dopad vynálezů na osobní život člověka, jestli ho neohrozí, jestli se lidstvo nezničí samo.
Předchůdcem sci-fi jsou mýtus a pohádka.
utopická literatura:
Angličan Thomas More: Utopie (16. stol.);
fantastické cestopisy:
Francouz Cyrano de Bergerac /sirano de beržerak/: Cesta na Měsíc (17. stol.) aj.
V 19. století předznamenává tuto literaturu americký spisovatel
Edgar Allan Poe /pou/
v některých povídkách: Jáma a kyvadlo – Příběh vypráví o člověku, který byl inkvizitory odsouzen k smrti. Byl uvězněn v tmavém žaláři z kterého nebylo úniku. Při tápání ve tmě je o vlásek unikl pádu do hluboké propasti uprostřed cely. Tím však smrt jen oddálil, protože poté byl přivázán k lavici nad kterou se houpalo kyvadlo s břitem. Kyvadlo pomalu klesalo a vězeň dostal na poslední chvíli spásný nápad. Levou rukou dosáhl na misku s jídlem a potíral jím popruhy, kterými byl přivázán. Hladové krysy se pak na potravu vrhly a překousaly tím i popruhy. Vězeň na poslední chvíli unikl smrti. Poté se stěny žaláře začaly svírat směrem k propasti. Když se octl na samém okraji, uslyšel lidské hlasy a v posledním okamžiku ho zachytila ruka francouzského generála Laslla. Předčasný pohřeb.
Vlastní vznik sci-fi je úzce spjat s rozvojem vědy a techniky na konci 19. století.
