9. REALISMUS VE SVĚTOVÉ A ČESKÉ LITERATUŘE

převládl v literatuře 2. pol. 19. stol. (z lat. realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost); vliv rozvoje přírodních a technických věd, filozofie (zvl. pozitivismu: skutečné je to, co lze dokázat smysly, tedy pozitivně; Auguste Comte); prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách); snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře; literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti

znaky:
 pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka
 typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí; někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem
 objektivní přístup ke skutečnosti (autor není účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)
 kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus)
 román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj
 nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy ap.

FRANCIE

Honoré de Balzac (1799–1850) – zakladatel realismu
Pocházel ze skromných poměrů, vystudoval práva, ale neprovozoval je a proto byl vyděděn.
Nucen psát tzv. komerční literaturu, kterou pohrdal ( černé romány ).
Na sklonku života se přece jen dostává mezi šlechtu, ale krátce na to umírá. Napsal necelou stovku románů, která bývá oceňována.

Dílo:
cyklus Lidská komedie – téměř 100 románů, obraz francouzské společnosti od francouzské revoluce; důkladný popis různých prostředí i postav všech společenských vrstev; měšťácká dravost, mamonářství, touha po moci a zisku, pokrytectví
– např. román Otec Goriot – je to smutný příběh o bohatém kupci, který svým dcerám rozdělil majetek a provdal je za šlechtice, očekává, že se o něj budou starat, namísto toho se za něj stydí a on umírá v bídě. Děj se odehrává v prostředí měšťanského penzionu. Prolínání osudů několika postav; mravní hodnoty přepočítávány na peníze, majetek; jakýkoli cit, je-li upřímný a otevřený, je považován za slabost; podrobné popisy města, ulic, domů, zařízení bytu; jazyk charakterizuje postavu i prostředí; realistický román encyklopedický
– román Eugenie Grandetová – o lakomci, který zničí štěstí své dcery, aby vyplacením věna nezmenšil své bohatství
– román Ztracené iluze – z venkova přijíždí do Paříže mladý básník Lucien Rubempré tam poznává rub a líc umělecké slávy, vše je v rukou nakladatelů; dilema: žít čestně × zaprodat se
– román Lesk a bída kurtizán – hlavní postavou je Lucien Rubempré, který se už rozkoukal po velkoměstě, vše dělá pro svůj vzestup v Paříži. Zamiluje se do kurtizány Ester, ale víše mu to nepomůže. Nabídne jí, aby se stala jeho milenkou, k tomu mu pomáhá uprchlí trestanec. Nakonec se vše provalí a Lucien ve vězení spáchá sebevraždu. Román je o vztazích nejvyšších vrstev s podsvětím.

Gustav Flaubert (1821–1880) – mistr zobrazování lidských vášní a citových vztahů
bydlel na venkově, povoláním lékař, byl zaopatřen, takže mohl psát co sám chtěl.