Světová vědecko-fantastická literatura 1. poloviny 20. století

Světová vědecko-fantastická literatura 1. poloviny 20. století
Anglie
Herbert George Wells – Narodil se v Bromley nedaleko Londýna. Po studiu pracoval jako příručí v obchodě s textilem, v knihkupectví, a později jako novinář. Od roku 1895 se živil pouze psaním a navázal na Verneho tvorbu. Do povědomí veřejnosti se zapsal již svým prvním románem. Následovaly další úspěšné knihy, díky kterým je považován za zakladatele žánru science fiction. Kromě sci-fi psal také sociální kritiku navazující na tvorbu Charlese Dickense. Ve svých dílech ukazuje spíše na záporné stránky technologického pokroku a na osud člověka v nepříznivém prostředí, které si sám vytvořil. Ve svých románech a povídkách varuje před zneužitím vědy. Poprvé uvedl vědecko-fantastickou literaturu jako žánr rovnocenný jiným žánrům umělecké literatury.
Stroj času – Hlavní hrdina při svém skoku do roku 802 270 objevuje na první pohled dokonalou společnost. Brzy ale zjišťuje, že se řídí naprosto zrůdnými zákony. Svět je rozdělen na kasty. Obyvatelé země, Eloánové, žijí rajským bezpracným životem, neboť je z podzemí zásobuje kasta Morloků. Rajské dny jsou však vykupovány ponurými nocemi, v nichž si vybírají Morlokové mezi Eloány oběti ke svým lidožroutským hostinám. Hrdina tak prchá do ještě vzdálenější budoucnosti. Nakonec se ocitá ve vzdálenosti třiceti miliónů let jako poslední člověk na vychládající Zemi, obydlené už jen zimomřivě se třesoucími kraby.
První lidé na Měsíci – V tomto románu se vydává vynálezce Cavor se svým přítelem na Měsíc. Využívá k tomu antigravitačního kovu, který nazval po sobě cavoritem. Zde žije hmyzu podobná civilizace, která je ale přeorganizovaná a pomalu vymírá.
Válka světů – V tomto románu na Zemi zaútočí Marťané. Následná ničivá válka je popisována očima válečného zpravodaje, který ji prožívá z pozice obyčejného člověka. Dílo končí porážkou Marťanů a vítězstvím lidstva. Marťané totiž postrádají imunitu vůči běžným pozemským bakteriím, a tak hromadně vymírají. Dílo se stalo proslulé zejména díky své rozhlasové dramatizaci. Díky své formě sugestivního očitého vyprávění způsobilo její rozhlasové vysílání ve Spojených státech strašlivou paniku. Lidé hromadně prchali z měst a v hrůze před mimozemšťany bylo prý spácháno i několik sebevražd. Obdobné vysílání Války světů v Ekvádoru pak vedlo až k vypálení rozhlasové stanice poté, co se vyděšení posluchači dozvěděli, že šlo pouze o rozhlasovou hru.
Ostrov doktora Moreaua – Hlavní hrdina příběhu, Edward Prendick, ztroskotal na lodi Lady Vain kdesi v tichomoří. Před smrtí ho zachránil mladý lékař a biolog Montgomery. Dopravil ho na nepojmenovaný ostrov, kde žije společně s doktorem Moreauem. Moreau byl známý po celém světě, ale jeho pokusy se znelíbily anglické vládě. Musel tak opustit svou vlast a usadil se právě zde, aby v experimentech pokračoval. Prendick postupně objevuje, v čem doktorovy pokusy spočívají. Na ostrově potkává mnoho znetvořených lidí, kteří, jak se dozvídá, kdysi bývali zvířaty. Doktorovy biologické experimenty z nich ale udělaly tyto stvůry. Zatím mezi nimi vládne pořádek a řád, ale zvířecí pudy pomalu převládají a něco se musí stát. Tyto stvůry se nakonec vzbouří, zabijí Moreaua a Prendick prchá z ostrova.
Aldous Huxley – Narodil se v intelektuálské rodině. Brzy mu zemřela matka. V šestnácti letech kvůli oční chorobě skoro oslepl. Vidění se mu postupně zlepšilo a vystudovat Oxford, vědecké práci se ale věnovat nemohl. Přesto jí byl vždy nakloněn. Později se stal scénáristou.
Konec civilizace – V jeho antiutopickém románu žijí lidé v budoucnosti v totalitním režimu. Každý lidský život je předem určen poptávkou ve společnosti. Lidé se rodí ze zkumavek a během jejich prenatálního vývoje jsou různými zásahy připravováni na budoucí povolání a společenské zařazení. Po narození jsou pak děti několik let programovány na správný životní postoj. Dospělí lidé se cítí šťastní a o ničem nepochybují.
George Orwell – Vlastním jménem Eric Arthur Blair. Narodil se v Indii v rodině typického anglického koloniálního úředníka. Vyrůstal v Anglii v Oxfordshiru. Vystudoval soukromou střední školu a prestižní Eton. Později se stal vášnivým odpůrcem soukromých škol. Do svých 25 let sloužil v Indické imperiální policii v Barmě. V roce 1927 se vrací do Anglie a začíná se živit jako novinář a esejista. Nějakou dobu žije také jako tulák v těch nejchudších vrstvách v Paříži a Londýně. Silně ho ovlivnil politický a sociální vývoj v Evropě. Stává vášnivým socialistou, odpůrcem fašismu a zastáncem rovnosti.
1984 – Román. Popisuje společnost ovládanou zrůdným totalitním režimem.