„Zlatý věk“ českého písemnictví 1570 – 1620 ( doba veleslavínská neboli doba rudolfínská )

rozvoj národní vzdělanosti a kultury za Rudolfa ll.

Jiří Melantrich z Aventina
– tiskař a vydavatel

Ján Jesenius (popr.1621)
– Slovák
– filozof a lékař (provedl 1. pitvu)
– popraven na Staroměstském náměstí 1621 pro účast na stavovském povstání

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic (1461?-1510)
– příslušník staré šlechtické rodiny, ctižádostivý církevní hodnostář
– básník a prozaik, psal latinsky
– píše filozofickou prózu, básně (ódy, elegie a epigramy) a stylisticky uhlazené listy
– O lidské ubohosti
– O lakotě
o moralizující verše
– Žaloba k sv. Václavu na mravy Čechů
o satirická skladba – kárá mravy předků i současníků a vytýká šlechtě rozmařilý život

Hynek z Poděbrad (1452-1492)
– syn krále Jiříka, přestoupil na katolickou víru
– v jeho díle se pojí rytířská kultura s mravní uvolněností nastupující renesance
– překlady 11 novel Dekameronu
– Veršové o milovníku
– Májový sen
o eroticky laděná veršovaná skladba

Viktorin Kornel ze Všehrd (1460-1520)
– právník, básník, universitní mistr, překladatel
– uvědomoval si jako jeden z prvních potřebu humanistické literatury v češtině
– český jazyk klade na roveň klasické latině a řečtině
-O práviech, o súdiech i o dskách země české knihy devatery
– původní právnický spis
– jazyková dokonalost
– hájí zájmy měšťanstva, útočí proti šlechtě a jejím snahám uchvátit moc v zemi
– srovnává české (zvykové) právo s římským, české chválí
– počátky česky psané vědy
– dsky – pozemkové knihy