Francie:
Charles-Louis de Mentesquieu (1689- 1775): · „Perské listy“ (1721) – satira, fiktivní cestopis, vidí Francii očima dvou Peršanů, dává mu to možnost zdůraznit naprosto běžné věci, kterých si člověk už ani nevšimne Voltaire (1694- 1778): · filosof, historik, dramatik, básník, prozaik, polemik, sžíravý ironik, Ò despocie, Ò útlak, pro toleranci · „Filosofický slovník“ (1764) – vztah k náboženství · „Rozprava o snášenlivosti“ – představa o mezilidských vztazích · „Oidipus“ (1717) – div. hra · „Pauna“ (1762) – epos, zesměšňuje mýtus Johanky z Arku · „Candide neboli Optimitus“ (1749) – zjištění, že je v moci člověka odolat rozkladným silám zla Denis Diderot (1713- 1784): · materialista coby filosof, prudký odpor církve, autor časti encyklopedie · „List o slepých pro ty, co vidí“ (1749) – za něj vězněn · psal úvahy o dramatické tvorbě, ať setřese pouta vžitých konvencí a klas. strnulostí · sám neúspěšný dramatik · „Jeptiška“ (1760) – autobiografický román, strastiplná pouť řeholnice, nakonec uteče · „Ramacanův synovec“ (1762) – ověření nosnosti osvíceneckých ideálů ve světě peněžní morálky · „Jakub fatalista a jeho pán“ (1773) – konfrontace dvou životních postojů (osud X člověk, sluha X pán) Pán říká sluhovi, že může změnit svůj osud. Pierre-Augustin de Beaumarchais (1732- 1799): · „Figarova svatba“ · „Lazebník sevillský“